Jiří Pudil, fotografie
Jiří Pudil
brněnský herec s rýmy

Cukrárna

sladká vzpomínka na má gymnaziální léta

Na rohu [D]náměstí
stojí malá [A]cukrárna
chodí tam [G]kluci a holky
[Gm]z přilehlé školky
[D]na věnečky
[G]Babičky u kávy
[Gm]jim potom vypráví
[D]z křesílka

A když se poštěstí
sedí tam až do rána
říkají život, ten, děti
tak rychle letí
ale není těžký
Jen rukou mávnou
že děti jsou dávno
v postýlkách

Ref. Prosil bych [A][G]vu
a k tomu jednu [D]kremroli [Hm7]
a [A][G]tra zas na shleda[D]nou

Jeden pán přichází
přesně v patnáct třicet pět
dává si panáka rumu
a beze slov domů
se vrací
Žena mu zemřela
tak je teď docela
smutný

Svých vlastních nesnází
má každý z nás plný svět
někdo je láskou přehlížen
jiný má potíže
v práci
Dopřát si na špičku jazýčku
slaďounkou trubičku
je občas nutný

Ref. Tak ještě jednu kávu
a k tomu další kremroli
a zítra zas na shledanou

Ref. Tak poslední kávu
a k tomu deset kremrolí
a zítra zas na shledanou

Komentáře

comments powered by Disqus