Jiří Pudil, fotografie
Jiří Pudil
brněnský herec s rýmy

Pod obrazem

folk-popík na tři akordy

capo VI

[G]Vracím se [Cadd9]domů
kráčím sám mezi ploty
a připadám si jako v plotě [Dsus2]kůl

Hrát nemám komu
snad už ani pro ty
kterým dal bych klidně svého srdce půl

Po dlažebních kostkách
chodím ulicemi
hvězdy svítí mi matně na líce

Se životem v troskách
zrazený těmi
na nichž záleží mi nejvíce

Zpitý pod obrazem
Doriana Graye
z jehož tváře už dávno zmizel smích

Stejně cítím rázem
jak se mi potutelně směje
tu přetvářku mu vidím na očích

Pak si uvědomím
že se jen dívám do zrcadla
v němž odráží se moje vlastní tvář

A kdyby bylo po mým
tak teď životu dám padla
a kapky krve stečou na polštář

Jenže po mým není
ten v obrazu se vzchopí
a na tvář dopadne mi jeho pěst

Krev v žilách se mi pění
ale stejně nepochopím
jakou silou nechávám se vést

Co mi pořád dává
chuť vstát a jít a dýchat
a čas od času taky trochu žít

Než únavou mi klesne hlava
ještě zaplaví mě pýcha
na můj znovu nalezený cit

Komentáře

comments powered by Disqus