Zapomenout

Em7Vyprávím skleničce malbecu
Dsus2ten svůj smutný životní příběh
Em7o tom, že láska je ke vzteku
Dsus2a nejvíc tehdy, když k tobě přijde

GJak se mám vyrovnat s Asus4rozchodem
Dsus2s tou, s níž to snad ani nezaEm7čalo
Gjá vím, můžu plakat, Cadd9co to jde,
Dale bojím se, že by to bylo Asus4málo A

Ref. DZapomenout
brát život zas z té Em7nejlepší Gstránky
DZapomenout
na svody Em7jedné šarlaGtánky
DZapomenout
nehledat naději Asus4v kapce Avína
Cadd9ZaEm7pomeCadd9/Anout…
přijde Dsus2jiná

Jenomže jak mám teď dostat z hlavy ven
chuť jejích rtů a vůni vlasů
jimiž jsem býval tak opojen
za slastných nocí v kanafasu

Sedím tu nad sklenkou, malinký
a sám jen se svými myšlenkami
a snažím se vytěsnit vzpomínky
na chvíle, kdy jsme spolu byli sami

Ref.

Jak na ni však mám nemyslet
když na to ve mně není síla
přece nemůžu ani vrátit zpět
to, že mi tolik ublížila

Řekla mi schovaná za stínem:
„Život je přece tolik krátký
a tak se raději vrátíme
do vlastních životů zase zpátky“

Ref.

Hledám na dně skla útěchu
hladina v lahvi zvolna padá
v poslední kapce povzdechu
přemítám, jestli mě vůbec měla ráda

Třeba mi za to ani nestála
a třeba jsem ji byl jenom pro smích
a třeba byla jen nestálá
//ale to už je jedno//
teď půjdeme dál každý po svých

Ref.